Přírodní park Suchý vrch Buková hora

Z Mlýnického dvoru přes Bukovou horu, Červenovodské sedlo, Prostřední vrch a Hvězdu do Červené vody

Sraz --- V hale pardubického vlakového nádraží zhruba 15 minut před odjezdem vlaku. Obecné informace" Jízdenky, případně vytvoření skupinek a zakoupení skupinových jízdenek si zajišťují účastníci sami. Na této trase je možné využít při zakoupení jízdenky slevu IREDO zakoupením jízdenky až pro 5 osob libovolného věku za 490,- Kč.

Spojení tam --- V 8:07 hodin 28. 9. 2024 sobota, celkový čas 1 hod 49 minut, vzdálenost 102 km, R 18 (R 885 Slovácký expres) směr Luhačovice. V 8:07 hodin Pardubice hlavní nádraží, v 8:37 hodin Ústí nad Orlicí. Spěšný 1225 směr Hanušovice v 8:41 hodin, Ústí nad Orlicí v 9:24 hodin, Dolní Lipka osobní 20513 směr Mlýnický Dvůr v 9:29 hodin, Dolní Lipka v 9:56 hodin Mlýnický Dvůr.

Trasa pěší --- Délka 17,5 km, stoupání + 566 m, klesání – 504 m. Mapa pěší trasy.

Dřívější odjezd --- Pro turisty, kteří by si zkrátili trasu lanovkou v 15:09 hodin  28. 9. 2024. Sobota 1 hodina 47 minut, osobní 7170 v 15:09 hodin. Červená Voda v 16:17 hodin, Ústí nad Orlicí R19 (R 864 Svitava) R 16:24, Ústí nad Orlicí v 16:56 hodin, Pardubice hlavní nádraží.

Spojení zpět --- V 17:09 hodin 28. 9. 2024. Sobota 1 hod. 47 minut, 97 km,  osobní 7174 v 17:09 hodin, Červená Voda v 18:17 hodin, Ústí nad Orlicí R 19 (R 862 Svitava) R 18:24, Ústí nad Orlicí v 18:56 hodin, Pardubice hlavní nádraží.

Vlastivědně poznávací text

Mlýnický Dvůr --- Německy Hoflenz, je vesnice, část obce Červená voda v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 4 km na jih od Červené vody. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Orlicí – Štíty. V roce 2001 zde trvale žilo 104 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1481.

Ignác Umlauf --- Byl český akademický malíř, narodil se v obci Mlýnice 12. srpna 1821 a zemřel 8. září 1851. Narodil se v obci Mlýnice do rodiny malíře a řezbáře Dominika Umlaufa (1792 1872). Ignác měl mladšího bratra Jana, který byl rovněž zručný malíř. V letech 1837 1839 studoval na pražské malířské akademii u prof. Františka Tkadlíka. Jedním z Ignácových spolužáků byl Josef Mánes. Student byl pilný, o čemž svědčí i dvě ceny akademie, které obdržel. V roce 1839 přešel na malířskou akademii do Vídně, kde studoval spolu se svým bratrem Janem. Pří vídeňském pobytu byl silně ovlivněn Ferdinandem Georgem Waldmüllerem a Peterem Fendim. Poté se vydal na studijní cestu do Uher. Maloval hlavně v okolí (dnes rumunské) Mehadie. Roku 1849 pobýval v Šumperku, Gräfenberku a v Kyšperku. Odtud se malíř vrátil zpět do Vídně.Ignác Umlauf byl výborný portrétista současník, Josefa Mánesa. Jeho akvarel "Žebravé děti" daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.Ve Vídni však vážně onemocněl a vydal se za otcem do Kyšperka, kde roku 1851 zemřel. Pohřben byl v rodinné hrobce na zdejším hřbitově. Přírodní park Suchý vrch – Buková hora je přírodní park, který byl zřízen roku 1987 ještě jako stejnojmenná Oblast klidu, jejíž status byl později v důsledku přijetí zákona o ochraně přírody změněn na Přírodní park.Z geomorfologického hlediska se území přírodního parku nalézá v jižní části Orlických hor v jejich podcelku Bukovohorská hornatina. Jeho území zahrnuje jejich celý okrsek Orličský hřbet a přiléhající část okrsku Výprachtická vrchovina. Nejvyšším vrcholem parku je Suchý vrch s nadmořskou výškou 995 metrů. Pro park je charakteristická vzájemná vyrovnanost a soulad přírodních a antropických prvků zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Pro park je charakteristická vzájemná vyrovnanost a soulad přírodních a antropických prvků zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel.Pro park je charakteristická vzájemná vyrovnanost a soulad přírodních a antropických prvků zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel.Převážnou část přírodního parku pokrývá rozsáhlý souvislý lesní masív tvořený zejména smrkovou hospodářskou monokulturou, v nižších partiích se objevují porosty jedlobukové. Mimo lesní masív se harmonicky střídají pole, louky a pastviny. V lesních porostech se vyskytuje Podbělice alpská, Pstroček dvoulistý, Kokořík přeslenatý, Hasivka orličí, bukovník kapraďovitý a Hruštice jednostranná. Na podhorských loukách na okrajích parku roste Smilka tuhá, Poháňka hřebenitá, Kontryhel lysý, Prstnatec májový a Plavuň vidlačka. Na nevelkých rašeliništích pod Suchým vrchem lze nalézt Rosnatku okrouhlolistou a Vachtu trojlistou.

Vytvořeno 18. září 2024 ...................................................................................................................................... Aktualizováno 18. září 2024