Z Prachovic přes vrchol Bučiny a kolem Pekelských rybníků do Třemošnice

Sraz --- V dostatečném předstihu před odjezdem linkového autobusu na autobusovém nádraží, které se nachází vedle pardubického hlavního nádraží. Pojedeme ze stanoviště č. 14.

Spojení tam --- Bus 650604 101, Pardubice hlavní nádraží autobusové stanoviště číslo 14 v 7:58 hodin, příjezd Prachovice základní škola v 8:38 hodin.

Možnosti přistoupení --- Po dohodě s vedoucím lze do linkového autobusu přistoupit v Pardubicích na 17. listopadu (8:02), na Zborovském náměstí (8:05), či kdekoliv jinde na trase spoje.

Jízdné --- Základní jízdné pro jednu cestu z Pardubic do Prachovic stojí dle aktuálního tarifu IREDO 44 Kč, při platbě hotovostí/kreditní kartou 38 Kč, včetně platby elektronickou peněženkou na IREDO kartě. U osob 65+, dětí od 6 do 18 let, studentů od 18 do 26 let a psů je to poté 22 Kč/19 Kč. Při zpáteční cestě z Třemošnice je to 50 Kč/44 Kč a zlevněné jízdné 25 Kč/22 Kč.

Trasa --- Délka 14 km, ↑ 237 výškových metrů, ↓ 385 výškových metrů a vyznačená trasa na https://mapy.cz/s/detovacuze. Z autobusu vystoupíme na zastávce Prachovice ZŠ. Přes silnici se nachází pomník padlým. Dáme se po žluté turistické značce zpátečním směrem, ke kapličce. U ní zahneme vpravo a klesáme k bývalé železniční zastávce. Za parkovištěm cementárny dojdeme na rozcestí Prachovice lom. Na něm přejdeme na červenou turistickou značku, dáme se po ní vlevo. Jdeme po naučné stezce Kolem prachovického lomu. Cestou do Vápenného Podola se nám několikrát otevřou výhledy na vápencový lom. Dojdeme do Vápenného Podola, kde nás čeká několik zajímavostí – stará vápenná pec, kostel sv. Václava, Návesní skála a venkovní expozice hornin. Na rozcestí Vápenný Podol bus přejdeme na zelenou turistickou značku. Ta nás vyvede ven z obce. Zahájíme výstup na Bučinu. Nejprve stoupáme loukou. Na okraji lesa se ohlédneme zpátečním směrem, budeme mít hezký výhled na Vápenný Podol a údolí Podolského potoka. Dále stoupáme bukovým lesem, až na samotný vrchol Bučiny, kde se nachází vysílač, vrcholový kříž a schránka s vrcholovou knihou. Stále po zelené značce klesáme do Kraskova. Ten projdeme a kolem rybníků Horní a Dolní Peklo dojdeme do osady Peklo u Kraskova. Za rozcestím V Koutinách, most vejdeme do malebného Hedvičina údolí, jehož horní část bývá někdy označována jako Peklo. Údolím protéká Zlatý potok. Postupně projdeme celým údolím přes rozcestí Peklo u Hedvikova, Hedvikov a kolem továrny Kovolis dojdeme na okraj Třemošnice, na rozcestí Třemošnice, východ. Odtamtud je to už jen kousek na náměstí, kam dojdeme po souběhu modré a zelené značky. Občerstvíme se v některé z restaurací, případně můžeme navštívit cukrárnu. Na závěr dojdeme stále po zelené značce na autobusové nádraží, které se nachází poblíž železničního.

Zpáteční spojení 1. --- Bus 650604 104, Třemošnice autobusové stanoviště číslo 3. v 12:05 hodin, příjezd Pardubice hlavní nádraží v 13:00 hodin.

Zpáteční spojení 2. --- Bus 650604 106, Třemošnice autobusové stanoviště číslo 3. v 15:08 hodin, příjezd Pardubice hlavní nádraží v 16:02 hodin.

Možnosti občerstvení (neověřené) --- V Třemošnici restaurace Lichnice u náměstí, restaurace Kotelna poblíž autobusového nádraží, cukrárna na náměstí (nahoře na pavlači) a na trase z vlastních zásob.

Mapy --- Zelená edice map KČT číslo 45. – Železné hory.

Výlet připravil --- vede a na Vaši účast se těší Luboš Ďatko, telefon 723 366 096 (O2), e-mail lubos.datko@gmail.com. Přihlašujte se mi emailem nebo SMS, pro případné telefonické dotazy jsem k dispozici v pracovní dny po 14 hodině.

Vlastivědně-poznávací text

1. Obec Prachovice - Leží v horském údolí na severní hranici regionu Železných hor mezi městy Heřmanův Městec a Třemošnice v Pardubickém kraji a žije zde 1439 obyvatel (údaj k 1.1.2018). Rozloha katastru obce je 5,33 km², její nadmořská výška se pohybuje kolem 450 m n.m. Nad obcí se vypíná několik vrcholů z nichž nejvyšší je zalesněná hora Bučina (606 m n.m.) a 8 km od obce se rozkládá Sečská přehrada, známá rekreační oblast. První písemné zmínky o existenci obce jsou spojovány s rokem 1398. Je ale více než pravděpodobné, že obec vznikla již dříve a její historie je úzce spjata se stavbou blízkého hradu Lichnice. Z obydlí skalníků lámajících kámen na stavbu hradu vznikla osada Prachovice. Na rozvoji obce se podílí i geologické ložisko velice kvalitního silurskodevonského vápence a život obyvatel byl a je, i když již ne v takové míře, stále spjat se zdejším lomem, cementárnou a vápenkou. V obci kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1888 a vysvěcena 8. září 1891 biskupským vikářem Františkem Kvěchem z Přelouče. Autorem oltáře je malíř a řezbář Antonín Sucharda z Nové Paky. Varhany zhotovil Jan Tuček z Kutné Hory; Rekonstrukce probíhaly v letech 1940 a 2001–2002. (Zdroj: webové stránky obce Prachovice, wikipedie).

2. Vápenný Podol - Leží na úpatí Železných hor (Bučina 606 m n.m.). Nachází se 7 km jižně od Heřmanova Městce, 17 km jihozápadně od Chrudimi, 7 km severně od Seče. Spolu s osadou Nerozhovice a Cítkov se rozprostírá na 912 ha. Vznik této obce je kladen na přelom 13. a 14. století. První písemná zmínka o obci je z r. 1513. Obec proslula především bývalými lázněmi. Léčivý pramen byl již znám v r.1586. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, nervstva, očí, nemocí jater a žaludku. Půvabná horská krajina kolem Vápenného Podola a starobylé lázně vábily v minulosti k pobytu mnoho význačných osobností: V. K.Klicpera, J.Vrchlický, Sv.Čech, S.K.Neumann, O.Ostrčil. Více než lázně byly známy vápencové lomy v okolí. Vápence se používalo k pálení vápna až do r. 1965. Z konce 19. století se dochovala stará vápenka, která je kulturní památkou. V katastru obce se nacházejí dvě jeskyně: "Páterova" a "Podolská", v současné době nepřístupné. Z r. 1788 pochází kostel sv. Václava. (Zdroj: webové stránky obce Vápenný Podol.

3.Třemošnice - První písemná dochovaná zmínka o Třemošnici je z roku 1564 v Deskách zemských. Nachází se v dědické smlouvě Albrechta a Václava Robmhápových ze Suché, kdy bratr Albrecht zdědil mimo jiné …dvůr třemošský s rolemi a lukami… Rok 1610 byl pro Třemošnici velmi důležitý. Syn Albrechta, Zikmund Robmháp, přesunul své sídlo z hradu Lichnice právě do Třemošnice, kde vybudoval tvrz v místě nynějšího zámečku. Další rozvoj Třemošnice zaznamenáváme s novým majitelem panství Janem Václavem Caretto-Millesimo. Ten třemošnické panství přikoupil k ronovskému a na místě tvrze postavil roku 1750 zámeček. Na projektu se podílel pravděpodobně architekt Jan Santini. Z původního záměru postavit zde zámek byla realizována pouze část projektu - západní křídlo s kaplí. Nakonec celé panství i s nedostavěný zámek jeho syn věnoval nadaci pro zchudlé šlechtice. A ta zde v r.1823 umístila lesní správu nadace. Snad ještě několik slov k nejstarší historii města. Původ názvu města Třemošnice pochází z dob, kdy na tomto území hojně rostly stromy střemchy (území porostlé střemchovím) a různými jazykovými úpravami a změnami vznikla Třemošnice. Tedy pověst o kněžnách a třech mošnách peněz je opravdu jenom pověst. Pro Třemošnici byl důležitý rok 1816, kdy Jan Josef Zvěřina zakládá železárny-Hedvikov. To byl počátek průmyslové výroby v Třemošnici a s tím související příliv nových obyvatel. Železárny procházely obdobím úspěchů i stagnací. V roce 1920 je koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Po válce byl závod zestátněn a přejmenován na KOVOLIS a v roce 1967 se rozrůstá o nový závod DAKO. I rozvoj železnice a protažení trati Kolín-Čáslav-Golčův Jeníkov až do Třemošnice (14.února 1882) napomohl v rozvoji Třemošnice. Primátem lokálky Čáslav - Závratec, Třemošnice je první použití drážního telefonu na českých tratích. (17.10.1882). Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6-20 m vysoké ve vzdálenosti 20-140 m v délce 5 km. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou. Statut města získala Třemošnice 1. 7. 1994. V současné době žije ve městě asi 3000 obyvatel. (Zdroj: stránky města).

Vytvořeno 26. září 2024 ..................................................................................................................................... Aktualizováno 26. září 2024